Příroda nastavuje měřítka
Celosvětový fenomén Cradle to Cradle („od kolébky ke kolébce“) se zaměřuje na výrobky schopné vstoupit do více než jednoho životního cyklu. A to může jistě platit i pro plasty.

Odpad neexistuje - všechno lze využít při výrobě nějakého nového výrobku. To je myšlenka, která stojí za koncepcí Cradle to Cradle, kdy způsob výroby musí napodobovat postupy v přírodě. Materiály musejí být víc než jen biodegradabilní či neškodné - musejí se navíc stát součástí nového životního cyklu a aktivně přispívat ke zlepšování světa, v němž žijeme. A to v zásadě stejným způsobem, jakým rostliny, stromy a keře absorbují CO2 a využívají jej k růstu. V rámci Cradle to Cradle nejde jako u jiných ekologických ideologií o snižování spotřeby a objemu materiálů, ale spíše o změnu výroby tak, aby všechny materiály získaly nové uplatnění.

rPET je dobrý krok správným směrem
Když hovoříme o recyklaci v praxi, jeden konkrétní faktor je rozhodující: Množství dostupného materiálu. V tomto ohledu je rPET ideální kandidát, protože existuje dostatečná zásoba plastových lahví, které lze vyčistit a použít jako surovinu pro plastové misky. Tento postup spotřebuje asi o polovinu méně energie než výroba plastu od úplného počátku, rPET tedy není jen součástí procesu Cradle to Cradle, snižuje i spotřebu energie. Recyklace a snižování CO2 však nejsou jedinými požadavky koncepce Cradle to Cradle. Výroba rPETu zaručuje, že nový materiál bude opakovaně recyklovatelný. Toho lze snadno dosáhnout použitím monomateriálů, které se dají po použití snadno třídit.